Nejdůležitější dobou, kdy se formoval můj budoucí vztah k zahradě, pěstování zeleniny a ovoce a zdravým pobytem venku a pozitivnímu vztahu k pohybu v zahradě, bylo bezesporu moje dětství. Po pár dnech ve školce, která mě nenadchla, byly tři roky s babičkou a dědou na zahradě, to nejlepší, co jsem zažil. Vše jsem pozoroval, pomáhal jsem, byl jsem všeho součástí. 

Samozřejmě můj pozitivní vztah k zahradě nástupem do školy neskončil. Zahrada  bylo vždy místo, kde se pěstovaly květiny, zelenina a ovoce, ořechy a jedlé bobule. Součást zahrady byly také slepice, králíci a neodmyslitelně kočka a pes. 

Po setkání s permakulturou, filozofií přírodních zahrad a ekozahrad mě tato témata oslovila. Přidala se další témata jako trvalá udržitelnost, potravinová soběstačnost, staré odrůdy, semenaření, voda v zahradě a kooperace s přírodou.  

Po letech strávených v krajském městě plné párků byl návrat na rodnou hroudu velmi očekávaný. Později se objevila možnost odstěhovat se za hranice k našim severním sousedům. Bohudík jedním z kritérií a zároveň důvod, proč zůstat, se stala zahrada a její nenahraditellnost v prostředí města.

 

 

Radim Holinka

O zahradě

Bludov leží asi 4 km od okresního města Šumperka. Leží v nejsevernější části Hornomoravské brázdy, je to nejsevernější hanácká vesnice. Leží v rozmezí nadmořských výšek 280 m.n.m. a 370 m.n.m. Celá obec se přibližně svažuje od severu k jihu a náleží ke třem horopisným celkům. Branenské vrchovině, Šumperské kotlině a Mohelnické brázdě. 

Samotná zahrada leží v nadmořské výšce 297 m.n.m. na rovině se všesměrnou orientací. Po vysušení bažin melioracemi vznikly nedaleko Bludovských lázní stavební parcely, na kterých byl v 70. letech postaven náš dům. Pozemek byl doplněn navážkou 40-60 cm. 

Pěstované odrůdy ovoce a bobulovin

  • Ořešák královský – kamenáč, koruna založena ve 2,5 metrech, nasazen v 70.letech při stavbě domu.
  • Líska obecná – náhodný semenáč. Plodí ořechy průměrné chuti. 3 kg sklidíme, zbytek vylouská veverka nebo zasadí do zahrady. Na jaře je po zahradě spousta semenáčů. 
  • Jabloně:
    • Průsvitné letní – stěpeno na semenáč nebo podnož A2. Zasazeno při stavbě domu. Klasiská kyselkavá letní odrůda jablek na zavařování, kompot, na koláče a závin. Dozrává postupně, v srpnu spíše už moučnatí. 
    • Rubín – česká podzimní odrůda. Typické jsou pro ni dlouhé letorosty s listy na konci větviček, žíhaná žluto červená slupka a mastný povrch slupky. Napadána strupovitostí. 
    • Starkovo nejranější (Stark’s Earliest) je letní americká odrůda jablek. Zraje druhý týden v srpnu. Moderní odrůda, chuť bez kyselin. Dužina narůžovělá. Vhodné k přímé konzumaci, na sušení a mošt. Na dvou větvích je přiroubována odrůda Matčinom což je stará podzimní odrůda vhodná i na uskladnění. 
    • Šampión – česká podzimí odrůda. Plodí hojně a mnoho. Dužina je šťavnatá, chuť sladká. Má výrazné červené líčko, na neosluněné straně zelenožlutá slupka. 
  • Hrušně:
    • Clappova máslovka (podnož: semenáč) – odrůda americké letní máslovky, zraje v srpnu-září. Podnož: semenáč.
  • Slivoně, švestky a pološvestky:
    • Švestka domácí – domácí odrůda švestky, nevýhodou je netolerantnost k šarce. Má typickou chuť švestky. vhodná na povidla a sušení.  
    • Stanley – rezistentní velmi plodná odrůda americké švestky, zraje první dva týdny v září. Je samosprašná. Vhodná na pálení. 
    • Durancie – pozdní odrůda pološvestky tolerantní šarce. Zralost přichází na konci září a v říjnu. Je výborná na pálení, na povidla a na jídlo. Je samosprašná. Plody jsou sladké, velké oválné až kulovité s modro fialovým zabarvením.
  • Moruše černá
    • Bzenecká – Plody černé, velmi velké, podlouhlé 3 – 5 cm dlouhé. Jsou velmi sladké a chutné. Plodnost je velmi vysoká. Roste velmi pomalu. V 15 letech má výšku 3,5 metru.
  • Broskvoně
    • Favorita Morettini – velmi raná italská odrůda, dobře odolná mrazu a kadeřavosti.  Plody střední, tvaru kulovitého. Slupka je žlutá, překrytá karmínově červeným líčkem. Dužnina je žlutá až oranžová, slabě vláknitá, šťavnatá a výborná. Dozrává už druhý týden v červenci. Plody jsou určené k jídlu, také dužinu svařujeme na marmeládu, s jablky na přesnídávku a mrazíme na ovocný sorbet. 
  • Třešeň – raná bělice
  • Rakytníky (3 samci a 12 samic) – odrůdy Leikora, Sluníčko, Hergo, Blue Powder + neurčené odrůdy samic z místního zahradnictví.
  • Višně keřové:
    • Višeň plstnatá – Kvete velmi brzo v březnu až dubnu, s meruňkami. Dozrává začátkem července. Chuť je dle počasí sladkokyselá až sladká. Chutí se neblíží ke klasickým višním, spíše k třešním bělicím. S cukrem nakládáme do alkoholu, mrazíme s peckami a jíme. 
  • Dříny velkoplodé:
    • Vyšegorodskyj – ukrajinská odrůda velkoplodého dřínu. Po dozrání sladký lehce nakyslý. Dozrává koncem září až koncem října. 
    • Jolico –  ukrajinská odrůda velkoplodého dřínu s tmavě červenými, 2-3,5 cm velkými hruštičkovitě protáhlými plody. Dužnina šťavnatá, sladce nakyslá, lehce hořká od pecky. Sklizeň probíhá od září do konce října. 
  • Mišpule německá – kdysi hojně pěstované ovocný keř. Po opadu listů keř zdobí asi 3 cm velké plody, které se jí v zimě. Dužina tvrdých trpkých plodů dostane po přejití mrazem  lahodnou chuť. 
  • Muchovníky (indiánské borůvky)
    • Smokey –  Smokey je stará odrůda pocházející z Kanady.  Plodí bohatě velmi chutné plody, vzhledem i chutí se podobají borůvkám. Plody jsou sladké, v průměru mají asi 14 mm. Plody dozrávají od poloviny června do konce srpna.  
    • Honeywood – Plody tohoto muchovníky jsou až 1 cm  v průměru s temně modrofialovou barvou. Zrají začátkem léta. Vyznačují se výbornou sladkou chutí. 
    • Thiesen – Zraje na konci června. Je samosprašný. Jedná se o velmi plodnou odrůdu dorůstající výšky 3 – 4 m. Plody této odrůdy jsou kulaté s modrofialovou barvou. Chuť mají sladkou, jsou lahodné.  
    • Martin – Plody tohoto muchovníku zrají od června, jsou s lahodnou a osvěžující chutí. Chuť podobná borůvkám. 
    • Lamarckův – Plody tohoto muchovníku mají kulatý tvar – 1 cm v průměru. Dozrávají v červenci. Jsou sladké chuti

Absolvované kurzy

  • Kurz Permazahrady, lektor Marek Kvapil (potravinovezahrady.cz) – Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, Horka nad Moravou
  • Semínkový kurz, lektor Marek Kvapil (permaseminka.cz) – Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, Horka nad Moravou
  • Voda v líné zahradě, lektoři manželé Suchánkovi, Růžďka u Valašského Meziříčí, Vodnářská zahrada a permanet.cz
  • Ovocnářský kurs „Principy řezu ovocných dřevin“, lektor Ľudovít Vašš (ovocná školka starých a krajových odrůd ovoce Bílé Karpaty, Moravské Lieskové (SK), ovocnystrom.sk) – Centrum Veronica Hostětí