Permakulturní zahrada se vyznačuje těmito znaky:
- Naplňuje naše potřeby
- Permakulturní zahrada má být co nejvíce samostatná ve zdrojích.
- Napodobuje ekosystémy v přírodě
- Systém jsme uměle vytvořili
1. Permakulturní zahrada naplňuje naše potřeby
Permakulturní zahrada je zahradou užitkovou i okrasnou zároveň, která naplňuje množství potřeb rodiny. Umožňuje rodině být soběstačná, tedy nevyužívá průmyslové technologie ničící přírodu.
Permakulturní zahrada umožňuje si pěstovat kalorickou stravu. Do této skupiny zařazujeme potraviny jako jsou brambory, dýně, kukuřice, luštěniny a vejce.
Permakulturní zahrada zajišťuje rodině vitamíny a minerály, které jsou obsaženy v ovoci, bobulích, plodové a listové zelenině, bylinách a jedlých houbách.
Koření lze pěstovat na velmi malém prostoru. Doporučovaným uskupením bylinek je v permakulturní zahradě bylinkové spirála. Stejně dobře poslouží květináč na balkoně, při vchodu malý záhon se zimní cibulí, oreganem, majoránkou, libečkem a listovou a kadeřavou petrželkou.
Mnohé trvalky a keře mají léčivé účinky a mohou léčit lehká onemocnění. Jako suroviny na bylinné čaje mohou posloužit květy hlohu, bezový květ, plody rakytníku, arónie, jeřabiny, listy máty, oregána, meduňky, malin a ostružin.
Ovocné stromy a keře poskytují množství ovoce a bobulí, které lze používat v kuchyni k výrobě ovocných sorbetů, dření, ovocných šťáv, marmelád, povidel aj. Ovoce lze také po zkvašení a vypálení skladovat dlouhodobě jako pálenku.
Dostatečně velká zahrada poskytuje také palivové dříví.
Zahrádkaření zlepšuje zdraví a kondici. Namísto drahého vstupného do fitness center a posiloven si zahrádkáři procvičí své tělo přirozeným pohybem na zahradě na čerstvém vzduchu. Co je lepší, než při tom všem také něco zdravého vypěstovat?
2. Permakulturní zahrada má být co nejvíce samostatná ve zdrojích
Permakulturní zahrada by měla být co nejvíce ve zdrojích samostatná. Na zahradě vytváříme uzavřený koloběh živin. Pokud zajišťujeme vstupy z vnějšku, tak volíme co nejmenší vzdálenost. Jsou to vstupy jako organický materiál (mulč, štěpka, hnůj, sláma, seno, kompost), živiny a hnojení (slepičince – fosfor, hnůj – dusík, dřevěný popel – draslík, dolomitický vápenec – vápník a hořčík), voda (zachytávání dešťové vody, studna, jezírko, průlehy), elektrická energie (fotovoltaika, větrná energie, energie vody), semena a sazenice (vlastní semenaření, roubování ovocných stromů, hřížení, řízkování keřů, předpěstování sazenic), krmivo (pastvina, slepičí les, jezírko a výběh pro kachny), materiál (staré cihly, dřevo, náletové dřeviny na tyčkovinu, treláže, kari sítě a plech) a finanční prostředky (prodej přebytků, prodej sazenic, nahřížených a nařízkovaných keřů, samosběr ovoce a bobulí, zaplacení brigádníků při sběru úrody, jarních pracích).
3. Permakulturní zahrada napodobuje ekosystémy v přírodě
Ekosystémy v přírodě jsou stabilní a v permakultuře je bereme za vzor pro člověkem vytvořené systémy – produkční, krmné aj.
Sukcese aneb vývoj ekosystémů
Necháme-li na pospas přírodě holé pole, v prvním roce ho obsadí vytrvalé plevele, které koření hluboko. Svými kořeny vytáhnou živiny smyté do hlubších vrstev. Vytrvalý plevel nahradí traviny, kvetoucí trvalky. Později náletové dřeviny, nízké keře a konečně stromy. Tomuto konečnému stavu říkáme klimax – vrcholné stádium ekosystému. Proces (pojem, se kterým se často v permakultuře setkáváme) se jmenuje sukcese.
Praktické použití sukcese a napodobování přírodních systémů
Je to například pěstování zeleniny v polykultuře, použití předplodiny, hlavní plodiny, následné plodiny a zeleného hnojení.
Využíváme zvířat a jejich přirozeného chování v pěstování (prasátka rozryjí travní drn a zbaví plochu kořínků, slepice rozhrabou travní drn, spolu s kachnami vyzobají drobné bezobratlé a semínka plevelů) a následně jsou plochy připravené k pěstování zeleniny.
Povrch půdy mulčujeme/nastýláme organickým materiálem.
Jedlý les obsahuje bylinné, keřové a stromové patro. Napodobuje smíšený les mírného pásma.
4. Systém je uměle vytvořený
Systém jsme uměle vytvořili, představuje propojení vzájemně integrovaných prvků. Prvky mohou samy představovat systémy a podsystémy, které mají svoje funkce, jež jsou výsledkem propojení jednotlivých prvků. Každé propojení přidává do systému do systému novou funkci. Ideálem je vytvořit takových funkcí co nejvíce, protože pro systém představují vyšší míru nezávislosti na vnějším světě a vlastní práci.
Zahrada byla uměle vytvořena, úplná bezúdržbovost je tedy jen naivní představou. Vždy jde o umělý systém podléhající entropii (neuspořádanosti) a sukcesi. Permakulturní zahrádkář také na svém pozemku pěstuje ovoce, zeleninu, bobule a zeleninu s lepší chutí, než mají jejich divocí, planí příbuzní. Ty také více chutnají hmyzu, slimákům, zvěři.
Nejpracnějším období nové produktivní permakulturní zahrady je její založení v prvních letech. S dalšími lety míra vstupů klesá, soustřeďujeme se na účinný management a na sklizeň.
Je přírodním zahradníkem, který ukazuje, jak se lze z vlastní zahrady zásobit čerstvým ovocem, bobulemi, bylinkami, ořechy a vejci a mezitím vybudovat bujnou přírodní zahradu kypící životem. Více si o něm přečtete zde>>
