Krasojedlé zahrady

Blog o přírodních jedlých zahradách

Dýňová polévka

Tuto výživnou polévku z dýně a červené čočky si u nás oblíbili všichni. Je rychlá a díky červené čočce dobře zasytí.

K přípravě stačí dýně, červená čočka a běžná kořenová zelenina, k dochucení používám bílý pepř, sůl, chilli prášek, zázvor, kari nebo kurkumu. Zdá se, že to je velké množství koření, ale nedávám jej pokaždé všechno.

Dělám dvě varianty – zimní, která prohřeje a zahřeje, a nepálivou, která je vhodná i pro děti a ty, kteří pálivé nemusí. V zimní verzi používám koření, jako je 3 cm oddenku zázvoru a lžičku chilli prášku (nejlépe kajenského pepře, který krásně prohřeje tělo až do konečků prstů na nohách a rukách). V nepálivé verzi používám koření jako je bílý pepř, kukrkuma a špetka chilli prášku (opět kajenský pepř).

Suroviny:

  • 1,5 litru vody
  • 500 gramů nakrájené dýně
  • 5 středních brambor
  • 3 mrkve
  • 1 petržel/pastiňák/kousek celeru
  • 3 stroužky česneku
  • 1 velká cibule
  • 150 gramů červené čočky (suché)
  • 1 lžička kari
  • špetka kajenského pepře (chilli)
  • špetka soli a pepře
  • 2 lžíce oleje
  • 1/4 kostky zeleninového vývaru
  • volitelně: 3 cm oddenku čerstvého zázvoru, 1 lžíce chilli prášku, 1 lžička bílého pepře, 1 lžička kurkumy

Brambory, dýni, mrkev a petržel/pastiňák/celer oloupu a nakrájím na kostičky. Vše nasypu do hrnce s vodou.

Oloupu česnek a cibuli, nakrájím a přidám do hrnce. Přidám vývar v kostce, sůl, pepř, olej a červenou čočku.

Vše vařím 25 minut a v závěru pomixuji v mixéru.

Podávám dozdobené opraženými dýňovými semínky a zakysanou smetanou. Lze zahustit také ovesným mlékem, pokud je polévka příliš řídká.

Dobrou chuť!

Facebook

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související články

Radim Holinka

Přírodní zahradník

 Nejdůležitější dobou, kdy se formoval můj budoucí vztah k zahradě, pěstování zeleniny a ovoce a zdravým pobytem venku a pozitivnímu vztahu k pohybu v zahradě, bylo bezesporu moje dětství. Po pár dnech ve školce, která mě nenadchla, byly tři roky s babičkou a dědou na zahradě, to nejlepší, co jsem zažil. Vše jsem pozoroval, pomáhal jsem, byl jsem všeho součástí. 

Samozřejmě můj pozitivní vztah k zahradě nástupem do školy neskončil. Zahrada  bylo vždy místo, kde se pěstovaly květiny, zelenina a ovoce, ořechy a jedlé bobule. Součást zahrady byly také slepice, králíci a neodmyslitelně kočka a pes. 

Po setkání s permakulturou, filozofií přírodních zahrad a ekozahrad mě tato témata oslovila. Přidala se další témata jako trvalá udržitelnost, potravinová soběstačnost, staré odrůdy, semenaření, voda v zahradě a kooperace s přírodou.  

Po letech strávených v krajském městě plné párků byl návrat na rodnou hroudu velmi očekávaný. Později se objevila možnost odstěhovat se za hranice k našim severním sousedům. Bohudík jedním z kritérií a zároveň důvod, proč zůstat, se stala zahrada a její nenahraditellnost v prostředí města. 

Radim Holinka

Nejnovější příspěvky
Recepty aneb užívejte přírodní zahrady