Krasojedlé zahrady

Blog o přírodních jedlých zahradách

Pražená dýňová semínka

Velké množství dýní znamená i velké množství semínek. Dýně Sweet Meat Oregon Homestead má malý osemeník a tlustou dužinu. Vyniká velkou plodností. I když semínek není moc, jsou velmi dobré. Syrové mají lehce nahořklou chuť, která se po pražení ztratí. Na závěr lehce posolím a zobání k dobrému filmu je hotové.

Suroviny: 

  • dýňová semínka
  • olej
  • sůl nebo chilli prášek

Semínka po usušení přesypu do nízké misky a rukama několikrát odrhnu ve dlaních. Po odrhnutí je venku vyfoukám, abych odstranil veškerý odpad.

Na nízkou pánev naleju pár lžic oleje, rozpálím a na středním ohni opražím. Pravidelně obracím vařečkou, až semínka začnou hlasitě lupat a nafouknou se. Je nutné semínka hlídat, pravidelně míchat vařečkou, protože se rychle spálí.

Zde jsem použil loupaná dýňová semínka. Se semínky dýně SMOH se pracuje stejně, jen je není potřeba loupat.

Na závěr semínka předělám z pánve na misku a podle libosti dochutím solí nebo chilli práškem.

Dobrou chuť!

Pražená dýňová semínka poslouží k posypání dýňové polévky, ale i k uzobávání u dobrého filmu.
Facebook

Komentáře

2 komentáře

  1. Dobry den na fotce jsou semena uvedene dyne?Jsou predem vyloupane?mam je doma jsou obrovske a prazi se po oloupani?Dekuji za info.Jana

    1. Dobrý den, děkuji za komentář. Na fotce jsou komerčně dostupná semena koupená v e-shopu. Semena ze Sweet Meat Oregon Homestead také pražím, je jich o poznání méně jak z jiných dýní. Díky relativně měkké slupce mi chutnají nejvíce. Z předloňské a loňské úrody mám kýbl mixu semen – většinu SMOH a také Hokkaidó. Další dýně, které pěstuji, jsou Goliáš a Hokkaidó, které též pražím, ovšem slupka je o poznání tužší, ale je jich o poznání více. Pěkný den Radim Holinka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související články

Radim Holinka

Přírodní zahradník

 Nejdůležitější dobou, kdy se formoval můj budoucí vztah k zahradě, pěstování zeleniny a ovoce a zdravým pobytem venku a pozitivnímu vztahu k pohybu v zahradě, bylo bezesporu moje dětství. Po pár dnech ve školce, která mě nenadchla, byly tři roky s babičkou a dědou na zahradě, to nejlepší, co jsem zažil. Vše jsem pozoroval, pomáhal jsem, byl jsem všeho součástí. 

Samozřejmě můj pozitivní vztah k zahradě nástupem do školy neskončil. Zahrada  bylo vždy místo, kde se pěstovaly květiny, zelenina a ovoce, ořechy a jedlé bobule. Součást zahrady byly také slepice, králíci a neodmyslitelně kočka a pes. 

Po setkání s permakulturou, filozofií přírodních zahrad a ekozahrad mě tato témata oslovila. Přidala se další témata jako trvalá udržitelnost, potravinová soběstačnost, staré odrůdy, semenaření, voda v zahradě a kooperace s přírodou.  

Po letech strávených v krajském městě plné párků byl návrat na rodnou hroudu velmi očekávaný. Později se objevila možnost odstěhovat se za hranice k našim severním sousedům. Bohudík jedním z kritérií a zároveň důvod, proč zůstat, se stala zahrada a její nenahraditellnost v prostředí města. 

Radim Holinka

Nejnovější příspěvky
Recepty aneb užívejte přírodní zahrady