Krasojedlé zahrady

Blog o přírodních jedlých zahradách

Dýňoviště „zasej a skliď“

Jako první a původní nadpis jsem chtěl napsat „Moje dýňoviště…“, ale pak jsem si to rozmyslel, protože není pravda, že by mi dýňoviště patřilo. Ono vlastně nejde o „dýňoviště“ v pravém slova smyslu, jde o kompostovací hromadu místních lázní. Protože lázně zaujímají poměrně velkou rozlohu s množstvím listnatých stromů a vše je potřeba pravidelně udržovat, pracovníci lázní pravidelně sekají velké plochy trávníku a na podzim sbírají sekačkami listí s trávou, kterou sypou všude možně pod stromy a keře a také na kompostovací hromadu.

Na kompostovací hromadě také končila výkopová zemina. Na podzim se většinou hromada překope; slehlé listí a shnilá tráva se přihrne na již existující hromadu. Hlína na kompostovací hromadě je velmi úrodná, místy velmi kvalitní listovka, prvotřídní pěstební substrát a prvotřídní kompost. Lázně ji překatrovanou také využívají k dorovnání míst po zemních pracích a výsadbám do květináčů.

Hromada na počátku léta. Dýně vyrostly a postupně se rozrůstají a pokrývají celou hromadu i s navoženou trávou.

Svého času jsem také sháněl místo, kde by se dala pěstovat zelenina, mimo naši zahradu, protože ta byla pod vedením někoho jiného. Na zahradě nebylo ani možné pěstovat dýně v takovém rozsahu, jak je to možné tady. Jako velmi doporučovanou dýní na různých permakulturních fórech, byla dýně Hokkaidó. Pěstovala se červená Red Kuri a pro někoho méně oblíbená zelená varieta Hokkaidó Blue Kuri. Semínka dýní Hokkaidó jsem si za jiná semínka vyměnil. Dnes už není problém si semínka zakoupit v obchodě, nebo chytřeji si semínka vydlabat přímo ze zakoupené dýně. Jsou levnější;-) Za 40 Kč máte semínek, že nevíte, kam je naset.

Po svých toulkách po okolí byla každý rok hromada nevyužitá, zarostlá kopřivami, merlíkem, lebedou, svlačcem, invazivním laskavcem, černým lilkem a svízelem. Tyto rostliny rostly velmi bujně, po hromadě nebylo možné se nijak pohybovat. Nakonec to bylo vlastně dobře, protože jejich růst odrážel vysoký obsah živin ze zkompostované biomasy. Kde je dusík v půdě, rostou tam i rostliny, které jej indikují – kopřivy. Pěkný příklad, jak přítomnost dusíku poznat!

Hromada z druhé strany na začátku léta.

Že dýně, cukety a patizony patří k náročným plodinám na dusík, žádnému zkušenému zahrádkáři nemusím říkat. Tohle místo bylo pro dýně ideální. Menší nevýhovou této hromady je její výška – přibližně 2 metr. V době méně častých dešťů se hromada stala až příliš suchou, takže větší a vodnatější dýně jako například dýně Goliáš neměla šanci vyrůst. Jedinou výjimkou byl minulý rok (sezóna 2020), kdy díky vytrvalým dešťům vyrostlo 8 obrovských dýní Goliášů.

I díky vytrvalým dešťům vyrostly na kompostovací hromadě dýně Goliáš v nebývalém počtu.

Setí dýní prvního května na Svátek práce se stalo za dlouhé roky, co takto dýně pěstuji, tradicí. Poslední mrazík u nás chodí na Ledové muže – Pankráce, Serváce a Bonifáce, to je 12. až 14. května, takže 14 dní mají dýně na to, aby vyklíčily a vyrostly v malé rostliny. Pak už jim mráz nehrozí a mohou vesele růst a plodit. Některý rok se stává, že kvůli špatnému počasí, bývá to chladno a vydatné deště, semena v zemi shnijí. Potom výsev mimořádně opakuji 8.1. na další státní svátek.

Odlehlé místo v lesoparku, kde se pod keře opakované navážela posekaná tráva a listí. Stačilo do mulce nanosit hlínu z krtinců a naset semínka dýní. Tato fotka je z počátku léta.

Tak a teď to překvapení??! V květnu zaseju a ponechám je svému osudu! Čtyři měsíce o nich nevím. První dýně sklízím už začátkem září. Někdy mně zvědavost nedá a na místo se vyprávím v srpnu, abych si z dýně Hokkaidó Red Kuri udělal spolu s další zeleninou ze zahrady pečenou směs zeleniny. Mňam!

 

Srovnání pěstovaných odrůd

Dříve jsem pěstoval i zelené Hokkaidó Blue Kuri. Bohužel jeho neoblíbenost spočívala ve škrobovité struktuře dužiny, takže se většinou více dýní vyhodilo, než snědlo. Červené Hokkaidó Red Kuri stále mezi rodinou i lidmi, kterým dýně prodávám, zůstává favoritem.

K pěstovaným odrůdám jsem přidal dýni Sweet Meat Oregon Homestead (dále jen SMOH), kterou zpětně vyšlechtila americká šlechtitelka Carol Deppe. Dýně vyniká svou velkou plodností, vysokým obsahem škrobu, tlustou dužinou (5-6 cm) a malým osemeníkem. Velkou výhodou je krátká vegetační doba

Dýně Sweet Meat Oregon Homestead při růstu.

Výhody dýní Hokkaidó Red Kuri:

  • výborná chuť
  • populárnost odrůdy mezi rodinou a širokou veřejností
  • velké množství semen (lze dále využít, namlet zvířatům do krmení, opražit na oleji a posolit k dobrému filmu a vínu)
  • při kuchyňské úpravě se nemusí slupka loupat, stačí opláchnout, odrhnout a nakrájet
  • střední plodnost

Nevýhody:

  • malé množství dužiny
  • krátká skladovatelnost (výjimečně déle jak do února nevydrží)
  • delší vegetační doba jako u SMOH
Dýně Hokkaidó jsou poměrně malé. Odrůda Red Kuri dosahuje hmotnosti do 1,5 kg.

Výhody dýní SMOH:

  • tloušťka dužiny 5-6 cm
  • vysoký obsah škrobu, vysoká sladkost
  • malý osemeník (i z velké dýně je malá hrst semen)
  • ovocná chuť dužiny (dýně Hokkaidó mají zeleninovou dochuť)
  • velká plodnost a krátká vegetační doba
  • dozrávají po sklizni v průběhu listopadu

Nevýhody dýní SMOH:

  • někomu může vadit sladká chuť této dýně
  • slupka se musí oloupat
  • vyšší obsah vody
Dýně Sweet Meat Oregon Homestead se vyznačuje velkým obsahem škrobu v dužině. Dužina je tlustá 5-6 cm s velmi malým osemeníkem, ze kterého získáme hrst semen. Váha dýní bývá od 3 do 9 kg, střední hmotnost je 5-6 kg.

Klimatická změna a pěstování dýní

Klimatická změna posledních let mi v pěstování dýní udělala pár změn. Poslední tři roky jsem zaznamenal, že změna klimatu zcela změnila střídání ročních období. Leden zůstává nejstudenějším měsícem, avšak nejsou výjimky, kdy teploty stoupnou na deset stupňů. Únor je teplejší jak leden. V březnu začíná jaro, které bývá velmi teplé až horké, což má vliv na stromy, které se snaží vykvést. Teploty se pohybují v extrémech, buď je příliš teplo, nebo teploty spadnou hluboko pod bod mrazu a vše, co kvete, pomrzne.

Květen spolu s červnem bývá až horký. Přes noc je bohužel do 10 °C a dýně v tomto chladu špatně rostou. V lepším či horším případě začne pršet, jak se také stalo v sezóně 2020 – přes den teplo, v noci poměrně zima, což dýním nesvědčilo. Toto počasí pokračovalo do druhé půlky července. Pak se počasí umoudřilo… a začalo léto s teplými nocemi. Dýním to svědčilo a SMOH začaly růst a většinou narostly během jednoho a půl měsíce!

Hokkaidó v loňské sezóně tolik nenarostly. Byly spíše menší nebo žádné. V září překvapivě nezačal podzim, ale pokračovalo léto. Pak říjen, listopad. Až v druhé půlce listopadu začal podzim, poprvé mrzlo. Prosinec byl teplý, bez sněhu.

Ve světle klimatické změny svědčí počasí teplomilným plodinám s krátkou vegetační dobou, SMOH vyhrává na plné čáře. I když jsem sklidil ve výsledku do 10 dýní Hokkaidó Red Kuri o hmotnosti do 1,5 kg, ničemu to nevadilo. Dýní SMOH je i tak hodně. Je jich více než moc a většinu rozdávám.

 

 

 

Facebook

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Související články

Radim Holinka

Přírodní zahradník

 Nejdůležitější dobou, kdy se formoval můj budoucí vztah k zahradě, pěstování zeleniny a ovoce a zdravým pobytem venku a pozitivnímu vztahu k pohybu v zahradě, bylo bezesporu moje dětství. Po pár dnech ve školce, která mě nenadchla, byly tři roky s babičkou a dědou na zahradě, to nejlepší, co jsem zažil. Vše jsem pozoroval, pomáhal jsem, byl jsem všeho součástí. 

Samozřejmě můj pozitivní vztah k zahradě nástupem do školy neskončil. Zahrada  bylo vždy místo, kde se pěstovaly květiny, zelenina a ovoce, ořechy a jedlé bobule. Součást zahrady byly také slepice, králíci a neodmyslitelně kočka a pes. 

Po setkání s permakulturou, filozofií přírodních zahrad a ekozahrad mě tato témata oslovila. Přidala se další témata jako trvalá udržitelnost, potravinová soběstačnost, staré odrůdy, semenaření, voda v zahradě a kooperace s přírodou.  

Po letech strávených v krajském městě plné párků byl návrat na rodnou hroudu velmi očekávaný. Později se objevila možnost odstěhovat se za hranice k našim severním sousedům. Bohudík jedním z kritérií a zároveň důvod, proč zůstat, se stala zahrada a její nenahraditellnost v prostředí města. 

Radim Holinka

Nejnovější příspěvky
Recepty aneb užívejte přírodní zahrady