Jako první a původní nadpis jsem chtěl napsat „Moje dýňoviště…“, ale pak jsem si to rozmyslel, protože není pravda, že by mi dýňoviště patřilo. Ono vlastně nejde o „dýňoviště“ v pravém slova smyslu, jde o kompostovací hromadu místních lázní. Protože lázně zaujímají poměrně velkou rozlohu s množstvím listnatých stromů a vše je potřeba pravidelně udržovat, pracovníci lázní pravidelně sekají velké plochy trávníku a na podzim sbírají sekačkami listí s trávou, kterou sypou všude možně pod stromy a keře a také na kompostovací hromadu.
Na kompostovací hromadě také končila výkopová zemina. Na podzim se většinou hromada překope; slehlé listí a shnilá tráva se přihrne na již existující hromadu. Hlína na kompostovací hromadě je velmi úrodná, místy velmi kvalitní listovka, prvotřídní pěstební substrát a prvotřídní kompost. Lázně ji překatrovanou také využívají k dorovnání míst po zemních pracích a výsadbám do květináčů.
Svého času jsem také sháněl místo, kde by se dala pěstovat zelenina, mimo naši zahradu, protože ta byla pod vedením někoho jiného. Na zahradě nebylo ani možné pěstovat dýně v takovém rozsahu, jak je to možné tady. Jako velmi doporučovanou dýní na různých permakulturních fórech, byla dýně Hokkaidó. Pěstovala se červená Red Kuri a pro někoho méně oblíbená zelená varieta Hokkaidó Blue Kuri. Semínka dýní Hokkaidó jsem si za jiná semínka vyměnil. Dnes už není problém si semínka zakoupit v obchodě, nebo chytřeji si semínka vydlabat přímo ze zakoupené dýně. Jsou levnější;-) Za 40 Kč máte semínek, že nevíte, kam je naset.
Po svých toulkách po okolí byla každý rok hromada nevyužitá, zarostlá kopřivami, merlíkem, lebedou, svlačcem, invazivním laskavcem, černým lilkem a svízelem. Tyto rostliny rostly velmi bujně, po hromadě nebylo možné se nijak pohybovat. Nakonec to bylo vlastně dobře, protože jejich růst odrážel vysoký obsah živin ze zkompostované biomasy. Kde je dusík v půdě, rostou tam i rostliny, které jej indikují – kopřivy. Pěkný příklad, jak přítomnost dusíku poznat!
Že dýně, cukety a patizony patří k náročným plodinám na dusík, žádnému zkušenému zahrádkáři nemusím říkat. Tohle místo bylo pro dýně ideální. Menší nevýhovou této hromady je její výška – přibližně 2 metr. V době méně častých dešťů se hromada stala až příliš suchou, takže větší a vodnatější dýně jako například dýně Goliáš neměla šanci vyrůst. Jedinou výjimkou byl minulý rok (sezóna 2020), kdy díky vytrvalým dešťům vyrostlo 8 obrovských dýní Goliášů.
Setí dýní prvního května na Svátek práce se stalo za dlouhé roky, co takto dýně pěstuji, tradicí. Poslední mrazík u nás chodí na Ledové muže – Pankráce, Serváce a Bonifáce, to je 12. až 14. května, takže 14 dní mají dýně na to, aby vyklíčily a vyrostly v malé rostliny. Pak už jim mráz nehrozí a mohou vesele růst a plodit. Některý rok se stává, že kvůli špatnému počasí, bývá to chladno a vydatné deště, semena v zemi shnijí. Potom výsev mimořádně opakuji 8.1. na další státní svátek.
Tak a teď to překvapení??! V květnu zaseju a ponechám je svému osudu! Čtyři měsíce o nich nevím. První dýně sklízím už začátkem září. Někdy mně zvědavost nedá a na místo se vyprávím v srpnu, abych si z dýně Hokkaidó Red Kuri udělal spolu s další zeleninou ze zahrady pečenou směs zeleniny. Mňam!
Srovnání pěstovaných odrůd
Dříve jsem pěstoval i zelené Hokkaidó Blue Kuri. Bohužel jeho neoblíbenost spočívala ve škrobovité struktuře dužiny, takže se většinou více dýní vyhodilo, než snědlo. Červené Hokkaidó Red Kuri stále mezi rodinou i lidmi, kterým dýně prodávám, zůstává favoritem.
K pěstovaným odrůdám jsem přidal dýni Sweet Meat Oregon Homestead (dále jen SMOH), kterou zpětně vyšlechtila americká šlechtitelka Carol Deppe. Dýně vyniká svou velkou plodností, vysokým obsahem škrobu, tlustou dužinou (5-6 cm) a malým osemeníkem. Velkou výhodou je krátká vegetační doba
Výhody dýní Hokkaidó Red Kuri:
- výborná chuť
- populárnost odrůdy mezi rodinou a širokou veřejností
- velké množství semen (lze dále využít, namlet zvířatům do krmení, opražit na oleji a posolit k dobrému filmu a vínu)
- při kuchyňské úpravě se nemusí slupka loupat, stačí opláchnout, odrhnout a nakrájet
- střední plodnost
Nevýhody:
- malé množství dužiny
- krátká skladovatelnost (výjimečně déle jak do února nevydrží)
- delší vegetační doba jako u SMOH
Výhody dýní SMOH:
- tloušťka dužiny 5-6 cm
- vysoký obsah škrobu, vysoká sladkost
- malý osemeník (i z velké dýně je malá hrst semen)
- ovocná chuť dužiny (dýně Hokkaidó mají zeleninovou dochuť)
- velká plodnost a krátká vegetační doba
- dozrávají po sklizni v průběhu listopadu
Nevýhody dýní SMOH:
- někomu může vadit sladká chuť této dýně
- slupka se musí oloupat
- vyšší obsah vody
Klimatická změna a pěstování dýní
Klimatická změna posledních let mi v pěstování dýní udělala pár změn. Poslední tři roky jsem zaznamenal, že změna klimatu zcela změnila střídání ročních období. Leden zůstává nejstudenějším měsícem, avšak nejsou výjimky, kdy teploty stoupnou na deset stupňů. Únor je teplejší jak leden. V březnu začíná jaro, které bývá velmi teplé až horké, což má vliv na stromy, které se snaží vykvést. Teploty se pohybují v extrémech, buď je příliš teplo, nebo teploty spadnou hluboko pod bod mrazu a vše, co kvete, pomrzne.
Květen spolu s červnem bývá až horký. Přes noc je bohužel do 10 °C a dýně v tomto chladu špatně rostou. V lepším či horším případě začne pršet, jak se také stalo v sezóně 2020 – přes den teplo, v noci poměrně zima, což dýním nesvědčilo. Toto počasí pokračovalo do druhé půlky července. Pak se počasí umoudřilo… a začalo léto s teplými nocemi. Dýním to svědčilo a SMOH začaly růst a většinou narostly během jednoho a půl měsíce!
Hokkaidó v loňské sezóně tolik nenarostly. Byly spíše menší nebo žádné. V září překvapivě nezačal podzim, ale pokračovalo léto. Pak říjen, listopad. Až v druhé půlce listopadu začal podzim, poprvé mrzlo. Prosinec byl teplý, bez sněhu.
Ve světle klimatické změny svědčí počasí teplomilným plodinám s krátkou vegetační dobou, SMOH vyhrává na plné čáře. I když jsem sklidil ve výsledku do 10 dýní Hokkaidó Red Kuri o hmotnosti do 1,5 kg, ničemu to nevadilo. Dýní SMOH je i tak hodně. Je jich více než moc a většinu rozdávám.
Je přírodním zahradníkem, který ukazuje, jak se lze z vlastní zahrady zásobit čerstvým ovocem, bobulemi, bylinkami, ořechy a vejci a mezitím vybudovat bujnou přírodní zahradu kypící životem. Více si o něm přečtete zde>>
